Denny Newman - Pískožrouti

Humor Terryho Pratchetta je „internacionální“, jiskřivý, a kdyby se z jeho knih vyškrtal, stále ještě zůstane fungující příběh s náběhem na něco za způsob poselství.

Mořičvíl oproti tomu obsahuje vtípky pro neznalce českého kulturního prostředí nepochopitelné, a děj hraje maximálně čtvrté housle. Denny Newman využívá každého vtipu a absurdity, která si to náhodou při psaní rázovala kolem, a vyždímá ho do poslední kapky. Někdy to funguje, někdy zase ne, a ne každý je naladěn na stejnou vlnu či schopný zkousnout ty samé věci, co autorova múza.

Jinak tu ovšem máte bizarní město s ještě bizarnější vzdělávací institucí, bezpečnostními složkami s odhodláním pomáhat a chránit, prosakující moderní vynálezy v rouše skřítků ve stroji, vysvětlující poznámky pod čarou a na sebe se vršící řetězce nejroztodivnějších situací.

Zasněžená kráva popisuje zimní rekreaci pracovníků Muzea a jejich rodinných příslušníků na horské chatě – a sáňkařské závody, které mohou dopadat všelijak, když se do věci vloží teambuilding a rivalita jednotlivých oddělení.

Krb seznámí čtenáře s ošidnými detaily mořičvílské obdoby svátků vánočních, zejména praktických obtíží spojených s výběrem a transportem darů.

Každý tráví volný čas jinak. Ctihodní profesoři jsou na stopě hrozící nájemné vraždy, a tajný agent James Blond se svým starým známým pořádají pánskou jízdu po mořičvílských putykách. A co na to Hoši od Kobří řeky, majitelka nejelitnějšího nevěstince, kněz boha Bedřicha – a mravenečník v kleci? A přitom to byl původně takový Obyčejný večer...

Se svátky klidu, míru a pohody jsou spojeny různé zvyky. Třeba rituální chov hlodavců označovaných jako Broskvové myši. Co to obnáší? A jak myšky snáší sváteční omezení osobní svobody?

Hoši od Kobří řeky jsou parta správných chlapců pátrajících po dobrodružství. Jaké pokušení pro ně znamená výprava na půdu a vzácná známka Nafialovělý Mourek?

Bratrstvo s Klacky se neštítí ničeho, ani zločinu. Co se však stane, když narazí na skutečné profesionály? Jak vypadá běžný pracovní den Jamese Blonda, a družba s pracovníkem Muzea? Tohle a ještě mnohem víc se dozvíte v povídce Pískožrouti, podle níž nese název celý výbor.

Jaká tedy sbírka je?

Především se jedná o jednu z mála českých humoristických fantasy. To za prvé.

Za druhé, velmi záleží na osobním vkusu každého čtenáře. Prvky, které některé čtenáře nadchnou, jiné znechutí – a naopak. Pískožrouti obsahují jak dokonale vypointované scénky, tak množství situační komiky a rádobyvtipných prvků. V tomto ohledu jdou Pískožrouti přesně ve stopách první knihy.

Za třetí, přestože si prostředí Mořičvílu přímo koleduje o srovnání se Zeměplochou, Pratchett a Newman jsou autoři jiné kategorie.

Hlavní problém, s kterým se však čtenář může při četbě setkat, jsou přehnaná očekávání.

Pískožrouti mají potenciál být výbornou oddechovkou. Nehledejte v nich však nic, co by se stalo součástí zlatého fondu českého humoristického písemnictví.